Lenka Němcová

Když jsem kdysi po maturitě své sestře oznámila, že chci studovat Pedagogickou fakultu, tak mi řekla: „Na to se nehodíš.“ A to je pro kozoroha výzva. Vzala jsem to přes táborového vedoucího, „ópérku“, praktikantku ve waldorfské školce v Kissleggu, studium waldorfského semináře ve Stuttgartu a vychovatelku v domově  Schlössli Ins a skončila tím nedoporučeným Pajdákem, kde jsem studovala německý jazyk. 
Moje první setkání s „tím waldorfem“ proběhlo před  víc jak 20 lety. Vesnická holka se vydala dobýt svět a osud mne zavál k Bodamskému jezeru do jedné klasické waldorfské rodiny s šesti dětmi. Tím jsem získala nejen přátele na celý život, ale i zcela nový životní směr.
Teď učím němčinu na Waldorfské škole v Brně a současně se těším na práci s dětmi v Divizně.
Jsem přesvědčená, že škola má být hravá, veselá, tvárná, podnětná a tak chci pracovat i se svým dětmi.
V životě mne baví všechno, co se dělá s láskou, naše dcera, náš pes a dvě kočky, obyčejný den, kdy jsme spolu, hra na ukulele, příroda, pohyb i válení se, tvoření, a objevování nových věcí.