Zuzana Poláčková
Ředitelka školy, učitelka hudby a pracovních činností, zakladatelka školy
zuzana.polackova@skoladivizna.cz
S dětmi jsem začala pracovat ve svých 16 letech v občanském sdružení Collegium pro arte antiqua, kdy se má role člena hudebního souboru plynule proměnila v roli vedoucí dětských hudebních kroužků a učitelky hry na zobcovou flétnu.
Vždy jsem měla velkou potřebu dětem zprostředkovávat nejen radost ze společného muzicírování a sílu přátelského společenství, ale také kouzlo přírody. Proto jsme často jezdili na výpravy do okolních lesů i do hor. Mohlo by se zdát, že svým studiem lékařské fakulty jsem odbočila z profesní dráhy „učitelky“. Nicméně jak mé první lékařské zaměstnání, tak potom pobyt s vlastními čtyřmi dětmi na mateřské dovolené mě přivedly zpět k tomu, co mě vždy naplňovalo a těšilo nejvíce, k učení.
Během svých vysokoškolských studií jsem na rok přerušila studium a odjela pracovat jako dobrovolník do Camphillu v anglickém Devonu. Tam jsem se spřátelila s lidmi, kteří prošli dvanáctiletým waldorfským vzděláváním a hluboce mě oslovilo, jací jsou – sebevědomí a zároveň citliví k druhým i ke svému okolí. A já si tehdy přála, aby jednou byly moje děti také takové.
Absolvovala jsem tříletý seminář waldorfské pedagogiky pro učitele a doplnila si pedagogické vzdělání. Šest let jsem vyučovala hudební výchovu a vedla školní orchestr na brněnské waldorfské škole a nyní pečuji o DiviZnu.
Gabriela Samková
Třídní učitelka 1. ročníku
gabriela.samkova@skoladivizna.cz
Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu v Brně, obor Matematika a Základy techniky. Během studia jsem pracovala s dětmi jako instruktorka plavání a vedoucí na letních táborech. Po ukončení studia jsem učila převážně matematiku na ZŠ a osmiletém gymnáziu. Po narození dcery jsme žili v Německu a ve Velké Británii, kde jsem jako rodič měla možnost poznat waldorfské vzdělávání. Mnoho let poté, co dcera ukončila
školní docházku na waldorfské škole v Brně, jsem sama absolvovala tříletý waldorfský seminář a po čtyřech letech působení v DiviZně jako asistentka jsem nyní třídní učitelkou.
Volný čas nejraději trávím se svojí rodinou a svými psy v přírodě a na horách. Věnuji se józe, hraji na kytaru a ráda čtu.
Michaela Večeřová
Třídní učitelka 2. a 3. ročníku
michaela.vecerova@skoladivizna.cz
Než jsem kdysi dávno začala studovat jazyky na vysoké škole, byla ve mně obrovská chuť poznávat svět a dozvídat se vše možné i nemožné. Čistě intelektuální studium mou touhu zabilo. Stejně jako utlumilo radost ze života. Obojí se začalo vracet, když jsem začala na jedné vesnické málotřídce učit malé děti. Jejich nadšení, radost, spontánnost, zaujetí ve mně oživovaly síly a schopnosti, o kterých jsem neměla tušení. Po devíti letech, občerstvená prací s dětmi, jsem vyrazila do pracovního světa dospělých – jako průvodkyně turistů a jako lektorka jazyků.
Po další dekádě let, v době kovidové, přišlo bilancování. Zvažovala jsem, co mě v životě nejvíce naplňovalo. Odpověď: práce s dětmi. A tak jsem se zase vrátila zpátky tam, kde jsem začínala. Jen bohatší o 20 let života.
A co nejčastěji dělám ve volném čase? Mizím do lesa.
Martina Heyerová
Třídní učitelka 4. a 5. ročníku
martina.heyerova@skoladivizna.cz
Pocházím z malého města na Vysočině, kam se ráda vracím za rodinou, krajinou i odpočinkem. Od dětství jsem milovala výpravy a tábory – nejprve jako účastnice, později jako průvodkyně. Právě tam se formovala moje láska k přírodě, dobrodružství i hrám.
Vystudovala jsem Učitelství pro 1. stupeň základní školy na Univerzitě Palackého. Vzdělávat se snažím neustále, ale tou největší školou jsou pro mě děti. S nimi je každý den jiný a plný překvapení.
Ráda pozoruji krajinu z výšky, mám ráda pohyb i chvíle klidu a těší mě objevovat nové věci.
Božena Sviráková
Třídní učitelka 6. a 7. třídy, zakladatelka školy
bozena.svirakova@skoladivizna.cz
Ve svém životě se ráda divím, žasnu a objevuji ve světě stále nové souvislosti. A s dětmi, ať už vlastními či školními, to jde velmi dobře. Ráda se s nimi vydávám do jejich kouzelných krajin, kde jsou mi skvělými průvodci. Jsem jim vděčná, že mne berou s sebou do svých her, fantazie i radostí. A já jsem jim zase ráda pomocníkem při poznávání, že svět je krásný a my se na této kráse můžeme podílet svými výtvory, činy, myšlenkami i vztahy. Na dětech mám nejraději jejich bezprostřednost a upřímnost. Obdivuji nevyčerpatelnou studnicí jejich nejrůznějších skvělých i šílených nápadů. I naši 4 synové mi k tomu dávají nespočet příležitostí.
Vystudovala jsem Podnikatelskou fakultu, Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a tříletý seminář waldorfské pedagogiky pro učitele.
Kromě naší milé DiviZny mám také moc ráda chození po horách, jízdu na koloběžce a na lyžích, vyhřívání na slunci, hraní na flétnu, varhany či lyru, tvoření rukama a ticho. Zejména na to poslední mi však zbývá pramálo času.
V DiviZně je mi radostí růst společně s dětmi od nejmenších až po pěkná kvítka.
Marie Pavoničová
Třídní učitelka 8. a 9. ročníku
marie.pavonicova@skoladivizna.cz
Když mi bylo 10 let, učila jsem svého pětiletého bratra číst a moc mě to bavilo.
Když mi bylo 12 let, hltala jsem foglarovky a zde popsané hry jsem organizovala pro celou širokou rodinu.
Když jsem odmaturovala a došlo mi, že se svým kádrovým profilem nedostanu doporučení na pedagogickou fakultu, přihlásila jsem se ke studiu biochemie a k mému velkému překvapení jsem zde nakonec prožila 5 skvělých let.
Když „to“ prasklo, pustila jsem se do pedagogického studia.
Když moje dcera nastoupila do právě se otevírající waldorfské školy v Brně, věděla jsem po měsíci, že mám-li někdy učit, bude to pod korouhví waldorfské pedagogiky.
Když jsem nastoupila do tříletého semináře pro třídní učitele waldorfských škol, potkala jsem zde pana Tomáše Zuzáka, který se nesmazatelně zapsal do mého srdce i mysli a předal mi pro mě tehdy novátorský pohled na dítě, sebe samu a celý svět.
Když jsem si po desetiletí maminkování řekla: „Teď!“, skočila jsem do třídnictví po hlavě a sousloví „moje děti“ patřilo častěji třídě než dcerám.
Když běžel školní rok, těšila jsem se na volné dny, a když nastaly volné dny, plánovala jsem s nadšením další vyučování.
Když jsem byla moc unavená a někdy i bezradná, vždy přišla chvíle, která mě zaplavila radostí a upevnila mé přesvědčení, že provázet děti na jejich vývojové cestě je veliká čest.
Teď už se se školou pomalu loučím a odpoutávám, doufám však, že mi zdraví a síly dovolí, aby to bylo skutečně pomalu…
Lenka Němcová
Učitelka němčiny, vychovatelka školní družiny
lenka.nemcova@skoladivizna.cz
Když jsem kdysi po maturitě své sestře oznámila, že chci studovat Pedagogickou fakultu, tak mi řekla: „Na to se nehodíš.“ A to je pro kozoroha výzva. Vzala jsem to přes táborového vedoucího, „ópérku“, praktikantku ve waldorfské školce v Kissleggu, studium waldorfského semináře ve Stuttgartu a vychovatelku v domově Schlössli Ins a skončila tím nedoporučeným Pajdákem, kde jsem studovala německý jazyk.
Moje první setkání s „tím waldorfem“ proběhlo před skoro 30 lety. Vesnická holka se vydala dobýt svět a osud mě zavál k Bodamskému jezeru do jedné klasické waldorfské rodiny s šesti dětmi. Tím jsem získala nejen přátele na celý život, ale i zcela nový životní směr.
Dva roky jsem učila němčinu na Waldorfské škole v Brně, v DiviZně jsem od jejího 1. roku. I tady se věnuji němčině a vládnu 🙂 DiviZnové družině.
Jsem přesvědčená, že škola má být hravá, veselá, tvárná, podnětná a tak chci pracovat i se svým dětmi.
V životě mě baví všechno, co se dělá s láskou, naše dcera, náš pes a kočka, chov školních i neškolních králíků, obyčejný den, kdy jsme spolu, hra na ukulele, příroda, pohyb i válení se, tvoření, a objevování nových věcí.
Eva Klárová
Učitelka angličtiny, výtvarné výchovy, dřevořezby
eva.klarova@skoladivizna.cz
Učení v různých podobách se věnuji přibližně 25 let. Působila jsem v neziskových a volnočasových organizacích, azylových střediscích, galeriích, na gymnáziu i na mezinárodní škole v Brně.
Velkou inspirací a obohacením pro mě bylo studium waldorfského semináře. Těší mě předávat výtvarné a řemeslné techniky a zároveň podporovat poznávání sebe i druhých prostřednictvím tvorby.
Ve volném čase mám ráda hory v létě i v zimě, věnuji se vlastní výtvarné tvorbě a muzicírování v amatérské kapele.
David Bartůšek
Učitel informatiky, tělesné výchovy, asistent pedagoga
david.bartusek@skoladivizna.cz
Každý nový den skrývá svůj smysl a je dobrodružství ho hledat. Nabízí možnost se něco naučit, dát si nějakou výzvu, překonat překážku, ale taky si zahrát hru, prožívat kamarádství a blízké vztahy v partě.
Sílu prožívání svobodného a krásného světa, jsem naštěstí zažil už ve skautském oddíle (tehdy se ale nesmělo říkat, že je skautský 🙂 a z filozofického nadhledu tuto výchovu pochopil na kurzech waldorfské pedagogiky u Tomáše Zuzáka. Takže realizace vlastních projektů typu – Kulturní nekuřácká kavárna Podivný Hamlet, působení v neziskovkách W-alternativa, Česká společnost pro výživu a vegetariánství, rozvíjení principu komunitních škol i krátký vstup do politiky, kde jsem ty
projekty prosazoval – jsou celý můj život. A je to vlastně výsledek dobré a laskavé výchovy, kterou jsem dostal od svých rodičů, průvodců a inspirátorů.
Vzděláním jsem inženýr (VUT Brno), ale srdcem spíš pedagog, milovník toulek divokou přírodou a všech sportů i těch adrenalinových. Tohle bych rád předával dětem v DiviZně … protože mít odvahu hledat a vydat se vlastní cestou … je život.
Radim Poláček
Učitel měditepectví, školník, zakladatel školy
radim.polacek@skoladivizna.cz
Když říkáme, že v DiviZně učíme hlavou, srdcem a rukama, tak to je přesně to, co mě baví. O věcech přemýšlet a s láskou je dělat. Ať je to výuka měditepectví, kterému se věnuji i ve volném čase, nebo výroba školních tabulí či věšáků z dubových kmínků, které kůrovci nechutnaly a lesupánům se nehodily.
Baví mě zakládat s dětmi les, stavět oplocenku a pak sledovat, jak se příroda opět ujímá svého žezla. Těší mě přicházet na to, jak věci fungují a pokud možno si to i na vlastní kůži vyzkoušet. Občas je cesta trochu bolestivá, ale jinak je to nádherné dobrodružství. To vše se snažím přinášet i do DiviZny.
Tereza Váněová
Učitelka biologie, dějepisu, tělesné výchovy
tereza.vaneova@skoladivizna.cz
Při studiu Pedagogické fakulty v Brně jsem pracovala v ekologické organizaci Rezekvítek, díky němu jsem potkávala spoustu různých škol. Tehdy mě dost zaujaly děti z waldorfské školy. Chtěla jsem se dozvědět víc o tomto směru. A tak ještě před koncem svého studia jsem se dostala do waldorfské školy v Brně jako asistent. Osud tomu chtěl a po čase jsem převzala třídu a k promoci jsem šla rovnou z vyučování, už jako třídní
učitelka. Svou milovanou první třídu jsem dovedla do konce deváté třídy. A že to byla parádní jízda.
Chvíli jsem prozkoumávala i jiné alternativní školy. Na mateřské jsem se dostala k nadšeným lidem, kteří chtěli měnit svět. A tak jsme založili lesní školu. Ale vlastní dvě děti mě stejně „vyškolily“ asi nejvíc. Když pak měli kluci jít do školy, byla to jasná volba –
DiviZna.
Jsem člověk akční a nadšený. Miluji přírodu, cestování, vlaky a úplně nejraději chodím.
Jana Vejplachová
Asistentka pedagoga
jana.vejplachova@skoladivizna.cz
Mám ráda přírodu, ptáky, rostliny, zvířata… práci na zahradě. Na jaře, když se začnou nalévat pupeny a objevují se mladé listy, květy, jsem stále, rok od roku víc a víc, fascinovaná tím zázrakem.
Ráda tvořím krásu, inspirovaná krásou okolního světa i vnitřního ztišení. Také mě stále více těší a naplňuje vnímat, respektovat a oceňovat pestrost lidí, které potkávám. Jsem vděčná.
Vít Schreiber
Asistent pedagoga, vychovatel školní družiny
vit.schreiber@skoladivizna.cz
Když jsem studoval první střední školu, chtěl jsem se stát programátorem, ale vnitřně mě to vždy táhlo spíš k lidem než ke strojům. Studijní zaměření jsem proto časem změnil na pedagogiku a na pajdáku v Krnově mi došlo, že srdcová cesta ke vzdělání je pro mě divadlo.
Dostal jsem se na Janáčkovu akademii múzických umění na obor Divadlo a výchova. Zde jsem konečně načerpal mnoho zkušeností, díky souvislým praxím po školách, „zuškách“ a střediscích volného času již od prvního ročníku a studium mě časem doneslo až na práh Kuřimské DiviZny. S kolegou Alexandrem Blahem zde vedeme divadelní kroužek, což společně se srdečným kolektivem a duchem školy vzbudilo můj zájem o větší spolupráci. V současnosti jsem tedy i asistentem a vychovatelem v DiviZnové družině.
Mimo práci se v létě rád věnuji táborům s dětmi a mládeží, sportu, cestování, hře na ukulele a kočovnému divadlu po Moravě i Slezsku.
Matouš Janča
Asistent pedagoga
matous.janca@skoladivizna.cz
Věci, které mi na tomhle světě dávají smysl, můžu spočítat na prstech jedné ruky. Dcera s manželkou jsou bez pochyb na prvním místě. Dále je tam fyzická pohoda, se kterou se pojí pravidelný pohyb. „Buď silný, abys byl užitečný“, tak jsem poznal parkour a takhle ho i jako lektor předávám dál. Stejně důležitý jako fyzický rozvoj vnímám i ten psychický. Jsem věčný student – vedle doktorského studia zoologie si rozšiřuji pedagogické vzdělání.
Hledal jsem smysluplné povolání a dlouho jsem si myslel, že udělám ve vědě objev, který změní svět. Tím největším objevem bylo, že potenciál změnit svět leží v rukou našich dětí. A stejně tak jsem si uvědomil, že mám schopnost učit děti měnícímu se světu. Jsem rád, že obzvláště v současném turbulentním věku mohu sdílet a předávat nadčasové hodnoty, které DiviZna nese.
Monika Švrčinová
Asistentka pedagoga
monika.svrcinova@skoladivizna.cz
Již od dětství jsem byla nejraději mezi dětmi, v přírodě a v pohybu. Vyrůstala jsem na sídlišti plném dětí a přirozeně jsem mezi nimi trávila většinu času. Na druhém stupni základní školy jsme s kamarádkou začaly téměř každý den venku organizovat hry a soutěže pro mladší děti. Tehdy jsme to braly jako samozřejmost a zábavu, ale zpětně vnímám, jak důležité a smysluplné to bylo.
Silně mě ovlivnila i zkušenost s hlídáním malého miminka, se kterým jsem trávila pravidelně 3 odpoledne v týdnu. Společné procházky, objevování světa a radost z jeho pokroků během celého roku ve mně jen utvrdily pocit, že právě děti jsou tím, co dává mé práci i životu smysl.
Moje cesta tak přirozeně vedla přes střední pedagogickou školu až ke studiu učitelství na vysoké škole. Nejvíce mě vždy naplňovala samotná práce s dětmi – jejich upřímnost, spontánnost, úžasná fantazie i jedinečný pohled na svět, a proto jsem si každou praxi s nimi opravdu užívala, ať už v mateřských, nebo základních školách. V létě jsem si pak s radostí „odskočila“ na taneční tábor, kde jsem působila jako instruktorka.
V životě jsem si prošla i náročnějšími obdobími, která mě naučila větší pokoře, empatii a vnímavosti k druhým. I díky nim dnes dokážu být dětem oporou nejen při učení, ale i v jejich prožívání.
Pracovala jsem jako učitelka na 1.stupni ZŠ, později po mateřské dovolené jako asistentka pedagoga. Na své cestě jsem měla možnost potkávat děti různého věku i z různých prostředí – a každé z nich ve mně zanechalo stopu, něco mě naučilo a pomohlo mi posunout se dál.
V současné době pracuji jako asistentka pedagoga v DiviZně, kde cítím velké souznění s přístupem k dětem i s celkovou atmosférou.
Ve své práci se snažím být dětem průvodcem, oporou a někým, kdo jim pomáhá objevovat svět jejich vlastním tempem.
Vše dělám svým srdcem – jinak to ani neumím…
Petra Šetinová
Asistentka pedagoga, učitelka angličtiny
petra.setinova@skoladivizna.cz
Patřím mezi optimistické realisty – věřím ve schopnost ovlivňovat výsledky i překonávat překážky. Baví mě podporovat děti v jejich rozvoji a hledat cesty, jak učivo přiblížit tak, aby mu mohlo porozumět každé dítě.
Ve své práci kladu důraz na klidné prostředí a vzájemný respekt. Věřím, že laskavá důslednost je důležitou součástí výchovy a že správně vidíme jen srdcem.
Barbora Plisková
Školní psycholožka
barbora.pliskova@skoladivizna.cz
Od dospívání se věnuji práci s dětmi a dospívajícími, dříve především skrze skautský oddíl. V současné době dokončuji magisterské studium Psychologie a bakalářské studium Sociální pedagogiky a volného času na Masarykově univerzitě v Brně.
Během studia se pro mě stalo ústředním tématem prevence – jak v oblasti duševního zdraví, tak sociálně patologických jevů. Dává mi smysl pracovat s mladšími generacemi, být jim oporou, nechat se jimi inspirovat a společně hledat cesty k tomu, co můžeme udělat pro sebe i své okolí, aby se nám žilo dobře. Druhým tématem, které je mi blízké, je krizová intervence, tedy podpora lidí v náročných a akutních životních situacích.
Ve volném čase ráda sbalím batoh a vyrazím za dobrodružstvím – ať už do cizí země za poznáním jiné kultury nebo kamkoliv do přírody. S Waldorfskou pedagogikou sice nemám osobní zkušenost z pozice žákyně, ale její principy mi dávají veliký smysl, a proto je pro mě radostí působit právě na této škole.
Helena Mojdlová
Asistentka ředitelky
helena.mojdlova@skoladivizna.cz
Mám ráda lidi, mám ráda úsměv kolem sebe, mám ráda barevný svět. Mám ráda krajinu, mám radost z každé hory, na kterou mě nohy donesou a užívám rozhledů, které se do mě zanořují jako obrazy. Je to můj nádech a výdech.
Jsem máma dvou dospělých či dospívajících dětí, které prošly waldorfskou školou v Brně, vnímám, co dobrého do nich waldorfská pedagogika zasela během jejich růstu a zrání. Společná péče rodičů a učitelů je utvářela a uhnětla tak, že si dál nacházejí své cesty blízké jejich srdcím. A tak mě zážitek waldorfské školy a mých kamarádů přivedl až do DiviZny.
V DiviZně jsem Ferda mravenec přes lejstra, účtenky a provoz školy aneb asistentka ředitelky a potřeb školy.
Pavel Svirák
Ekonom, zakladatel školy
pavel.svirak@skoladivizna.cz
K životu potřebuji slunce, pohyb, hory, koloběžku či kolo a lyže. Jsem životním optimistou a za světové nebezpečí považuji masové pohodlí a konzum.
Živím se daňovým poradenstvím a v DiviZně mám tak přirozeně na starost peníze.
Jsem ten, co to málokdy stihne, ale vždy mu to vyjde…
Jana Nawrathová
Stavitelka, zakladatelka školy
jana.nawrathova@skoladivizna.cz
Waldorfské vzdělávání mě oslovilo už v roce 2005, kdy náš 1.syn nastoupil do waldorfské školky. Postupně jsem se aktivně zapojila do života školy a ocenila nejen přístup k dětem, ale i silné společenství rodičů a učitelů. Spoluzaložením ZŠ DiviZna chci tyto hodnoty dále rozvíjet a vytvářet prostředí založené na spolupráci, tvořivosti a vztazích.
Ve škole uplatňuji své organizační schopnosti a podporuji komunitní život. Mám blízko k umění, rukodělným činnostem i práci s lidmi, dlouhodobě organizuji pobytové akce pro rodiny.
Vystudovala jsem Fakultu stavební VUT, profesně se věnuji stavebnictví, oceňování nemovitostí a inženýrské činnosti. Tyto zkušenosti využívám i při rozvoji zázemí školy.
Jsem vděčná, že mé 3 děti a já s nimi zažíváme ve škole praktické smysluplné vzdělávání a kvalitní mezilidské vztahy.
Martin Nawrath
Facilitátor, copywriter, poeta, zakladatel školy
martin.nawrath@skoladivizna.cz
Vystudoval jsem biochemii na přírodovědecké fakultě MU v Brně. Hned po škole jsem se začal věnovat ochraně životního prostředí jako ekologický poradce, konzultant a lektor. Postupně jsem se vzdělával v dalších oblastech, týkajících se
zejména lidské komunikace a komunit.
Tento zájem mě postupně přivedl k praxi facilitace, tedy provázení skupinových diskuzí nejrůznějšího charakteru. Pomáhám s diskuzemi tam, kde se plánuje nové náměstí, řeší problematická stavba, ale také třeba tam, kde se rodí něco nového, zajímavého (organizace, škola, projekt, strategie) nebo řeší přímo nějaká konfliktní situace. Praxi facilitátora jsem dalším vzděláváním rozšířil v rámci psychoterapeutického výcviku o práci terapeutickou.
Zájem o přírodu, tedy o podobu světa, ve kterém přebýváme, se mi tak spojil do širšího celku. Chci být tam, kde se společně učíme, jak v našem světě lépe komunikovat, plánovat, rozhodovat, učit se, sdílet a radovat se.
S tímto zájmem, který nazývám péče o duši, souvisí také radost ze zpěvu, tance, rytmu a slova, kterou rád sdílím s ostatními.
Pro DiviZnu pomáhám se společným vymýšlením a plánováním co dál, píšu granty a vnáším sem své zkušenosti z různých jiných organizací a kontextů.