Tak jako naši Zahradníci, tak i DiviZnoví Písaři využili posledních dnů letošního babího léta k řádnému výpadu mimo školu, aby si alespoň částečně vynahradili loňský rok, kdy se z domu, v lepším případě ze školy, nedal doslova vystrčit nos. Jejich cesta vedla na blízkou a ve všech ročních obdobích krásnou Vysočinu, konkrétně tedy do Blatin, malebné vísky pod skalním útvarem Drátník. Přístřeší jim tady poskytl Grunt, oficiálně Sportovní středisko VHS Brno, které zná každý brněnský příznivec skálolezení.
Písaři zde prožívali období legend ranného středověku velkomoravské říše a českého knížectví. Než se vydali na dlouhou pouť do Cařihradu za Konstantinem a Metodějem, museli vařit na ohni, cvičit se v zacházení s meči a chránit své obydlí runami pohanských bohů. Večer se však kníže Rostislav se svými vladyky shodnul na přijetí křesťanské víry. Poselstvo slovanských rodů na 16 km pochodu odrazilo útoky barbarských kmenů, přebrodilo řeky a zdolalo skalnaté srázy. K večeru doneslo zpět poselství pravoslavných mudrců o tom, že „dobrý strom se pozná po dobrém ovoci“. Zpráva byla zapsaná v písmu Hlaholice, které nám věrozvěsti přinesli a my jsme se jej naučili číst. Tak se zrodil „třídní kmen“ stromu na který budeme zavěšovat jablíčka dobrých skutků, které ve třídě chceme zažívat, a dole pod stromem se budou válet červavá jablka skutků, které ve třídě mít nechceme. Sv. Václav a jeho legenda nám k tomu bude trvalým průvodcem. Tak jako on postavil katedrálu sv. Víta, my jsme v lese vyzdobili svými hliněnými kříži kapli z kůry a větví stromů a okna naší třídy zdobí krásné vitráže patrona české země.
