Home » Blog » Aktivity pro dospělé » Kuřim poetická se má k světu

Kuřim poetická se má k světu

Vykoukla na nás letos s velkýma dychtivýma očima. Pětiletá, vlastně sedmiletá, pokud přičteme dva covidové roky, kdy spala spánkem šípkových Růženek. Její podoba a výsledek byl znovu tak trochu výsledkem hry. Každým rokem chceme držet tradici, ve které je místo pro každého. Jak pro ty, kdo už třeba vydali básnickou sbírku či sbírky, tak zejména pro ty, kteří tvoří tak trochu tajně a veřejné čtení je pro ně velké odhalení a odvaha. Opravdu se přesný program seskládal takřka na místě.

Krásným úvodem do něj byla nejen recitace veršů Kateřiny Vlhové (@beznevyjimecna) ze sbírky CUKRNACE, ale i její výtvarná výstava Křídla, kterou ozdobila krásné prostředí zámecké zahrady a diviznového altánu. Na Kateřinu krásně navázala Eliška Krejčí, která si střihla kousek z textu samotného Wiliama Shakespeara ze hry Jak se vám líbí. Z mimodiviznové bubliny k nám letos zavítala Zlata Hálová, známá psychoterapeutka, která je ale také autorkou dvou sbírek básní – Zelená Modrá někdy Růžová (2015) a Na povrchu Bílý (2016). Další z žaček DiviZny vystoupila Agáta Drábková ze svou hříčkou o slepicích a vejcích

Letos DiviZna nečerpala jen ze svých žákovských tříd. K recitaci se přidala už opakovaně Eva Klárová, učitelka angličtiny, jenž se ale také věnuje dřevořezbě, kterou se nechala inspirovat ve svých hravých až bujarých básních. Posledním z básníků a letos jediným mužem byl Ladislav Vaněk. Velmi osobně nám svými verši až deníkového charakteru odhaloval své životní příběhy.

Už jsme si vyzkoušeli, že poezii dobře ředí a doplňuje adekvátní hudba. Tou nás letos vrchovatě obdařila Lenka Konkolová Elka, shodou okolností také jedna za aktivních DiviZnových maminek. S svou kapelou čerpala z čerstvého alba Jedeme domů a její jemné a chytlavé melodie nám dlouho zněly v uších.

Letošní Kuřim poetickou jsme ozdobili ještě jedním křtem. Chodníčky se asi často nekřtí, ale ten náš je přímo uměleckým dílem, a tak si křest zasloužil. Znovu se tedy patří poděkovat Janě Nawrathové, Radimovi Poláčkovi, Lence Němcové, Zuzce Poláčkové jako lídrům stavby a všem rodičům a dětem, jež byly nedílnou součástí tohoto velmi intenzivního počinu.