Oslava Kračúnu (tedy slovanského slunovratu) proběhla v živé přírodě, byla krásná a silná i v drsném počasí, které už část lidí považuje za dost nepříznivé …
„Zapalme ogňa, zapalme ogňa! Prejasnégo, prejasnégo … Aby nam svietil, svietil celú noč, … pre každégo! pre každégo!“
„Ej da-naj da-naj nám, božic narodil se nám! Ej da-naj danaj nám, v zlatém slunci Dažbog sám!“
Za zpěvu staroslovanských obřadných písní, třída Lesníků prožila letos „zvláštní“ adventní spirálu, jako oslavu slunovratu v drsné zimní přírodě, tak jako za pradávných dob našich předků Slovanů.
Ve spirále z dubového listí a zpěvu písní, každý přišel zapálit svou svíci. Po oslavách návratu světla Slunce, které nás chrání a podporuje „to dobré v nás“, nechyběla tradiční hostina v dubovém háji s tradiční „dětskou“ medovinou a slunečním koláčem. Z každého pokrmu bylo obětováno (jak velí tradice), a k drobkům koláče, úlitby medoviny, každý přidal do jamky v zemi i pár zrnek obilí, aby se úroda tento rok vydařila.
