Třídní učitelka
Než jsem kdysi dávno začala studovat jazyky na vysoké škole, byla ve mně obrovská chuť poznávat svět a dozvídat se vše možné i nemožné. Čistě intelektuální studium mou touhu zabilo. Stejně jako utlumilo radost ze života. Obojí se začalo vracet, když jsem začala na jedné vesnické málotřídce učit malé děti. Jejich nadšení, radost, spontánnost, zaujetí ve mně oživovaly síly a schopnosti, o kterých jsem neměla tušení. Po devíti letech, občerstvená prací s dětmi, jsem vyrazila do pracovního světa dospělých – jako průvodkyně turistů a jako lektorka jazyků. Po další dekádě let, v době kovidové, přišlo bilancování. Zvažovala jsem, co mě v životě nejvíce naplňovalo. Odpověď: práce s dětmi. A tak jsem se zase vrátila zpátky tam, kde jsem začínala. Jen bohatší o 20 let života.