V sobotu ráno jsme se příjemnou procházkou kolem Srpku přesunuli ze školy do kuřimského atletického areálu. Zde jsme za zpěvu olympijské hymny slavnostně zapálili olympijský oheň a klání v jednotlivých disciplínách mohlo začít.
Města se během dne střídala na stanovištích s jednotlivými disciplínami. K technicky nejnáročnějším patřily hod oštěpem a hod diskem.
Skákali jsme do dálky i do výšky. Zatímco skok do dálky byl víceméně konvenční, skok vysoký se obešel bez matračkového moře a laťky. Pro náš účel stačila tráva a dlouhá guma.
Překážkový běh nebyl jenom během přes překážky. Ty se střídavě přeskakovaly a podlézaly a nechybělo v něm kličkování, přenášení kruhů a další vypečenosti.
Zápas byl o tom, vytlačit protivníka ven z kruhu. Zde mezi sebou soutěžila jednotlivá města.
Jednotlivá města mezi sebou zápolila i ve štafetovém běhu. Tato disciplína byla rozhodně nejnapínavější a i divácky nejatraktivnější.
Jaké by to byly olympijské hry bez maratónského běhu? Ten náš byl sice o něco kratší než 42,195 km, ale i tak stál za to. Na rozdíl od ostatních disciplín běžely maraton zvlášť holky a zvlášť kluci.
A co jiného by mohlo být na závěr než vyhlášení výsledků a závěrečný ceremoniál. Slavným vítězům přišel poblahopřát i kuřimský místostarosta pan Petr Ondrášek.
A kteréže město se stalo vítězem starořecké olympiády? No přece DELFY.
Na úplný závěr jsme pak zhasli olympijský oheň a rozjeli se do svých českých a slovenských domovů.
Více se o starořecké olympiádě dozvíte ZDE