Třída Peregrínů (potomků zchudlých šlechtických rodů) se vydala z Hostětína na třídenní kajícnickou pouť divokou a krásnou krajinou Bílých Karpat. Každý den putovali 15 km s „mošnou a holí“, rovinou i v prudkých kopcích, blátem a prachem cest. Sami se museli postarat o svou prostou obživu vařenou v jednom kotli i o svůj nocleh. S rozbřeskem dne i při západu recitovali meditační text Sv. Františka z Asissi (Pozdrav Bratru Slunce) a řeč Cormaca – Cohnova syna, aby nejen krásou přírody, námahou cesty, ale i moudrými texty pročistili svoji duši a vybudovali v sobě silný ideál člověka. Toho, který má silnou vůli, dokáže mnohé, ale umí se také slitovat nad chybami druhých a podat jim pomocnou ruku. Jejich cílem bylo poutní místo Kaplnka Panny Marie Kráĺovnej a následně návštěva Brumovského hradu, kde pouť zakončila středověká slavnost hradního pána Bořivoje z Brumova.
