Byl jednou jeden kopec poblíž Holasic, mezi Veverskou Bitýškou a Lažánkami. Tomuto místu se dříve říkávalo Na holém kopci. Rostly tu sem tam nějaké stromy a mezi nimi se pásly krávy. Tak to šlo téměř až do poloviny minulého století, kdy se lidé rozhodli, že místo pastvin bude tomuto kopci slušet les. A tak udělali to, co se v té době běžně dělalo. Osázeli kopec smrky, pěkně v řádcích, jeden vedle druhého.
Na pastvinách se stromečkům dobře dařilo, měly velké roční přírůsty a za pár desítek let stál na kopci souvislý hustý smrkový les, který jenom sem tam narušovaly tu buky, tu duby, jedle, či borovice, nebo modříny, které se sem spontánně vysemenily z okolních lesů. Starší sourozenci našich školáků si v jejich kořenech stavěli domečky pro skřítky, rostla zde spousta hub, no zkrátka les jako vymalovaný.
Vše šlo jako po másle až někdy do roku 2017, kdy se v lese objevil kůrovec, který rychle vyrostlé, avšak málo odolné stromy, navíc oslabené dlouhodobým suchem, masivně napadl. Netrvalo to ani dva roky a les byl suchý. Pak přijely harvestory a vyvážecí soupravy a bylo po lese. Zbyly jenom sem tam ty neplánované buky, duby, jedle, borovice a modříny…
A tak, když se v září roku 2019 vypravili DiviZnoví školáci poprvé na holasický Statek, kráčeli již měsíční krajinou těžkou technikou vytěženého kdysilesa. A právě v tuto chvíli v našich hlavách vyklíčil nápad na DiviZnový les, jehož zrod a další život můžete sledovat právě na tomto místě.
A kde že vlastně ten Diviznový les najdete?
Co se děje v DiviZnovém lese